Historie obce

Po roce 1323 náležela ves pánům z Lipé a po dělení majetku roku 1346 ji měli držet společně probošt Jindřich, Čeněk a Pertolt z Lipé. Markrabě Jošt dal roku 1402 Chornice v dědictví Heraltovi z Kunštátu a Boček z Kunštátu zapsal 1418 větší část Chornic a polovinu Vísky (Derflíku) Janu z Boskovic. Beneš z Boskovic zapsal roku 1502 své zboží v Chornicích a Vísce (Derflíku) Ladislavu z Boskovic na Třebové. Roku 1546 byl v Chornicích farářem luterský kněz Jan Soupoch. Roku 1802 byla zřízena zákupní rychta.

V roce 1854 měly Chornice 868 obyvatel, 1869 – 972, 1880 – 951, 1900 - 1001, 1910 – 1004,1921 – 1055, 1930 - 1070, 1950 – 892. Obyvatelstvo bylo převážně německé národnosti, po vzniku Československé republiky početně vzrostla česká menšina.

V obci byla od roku 1899 velká tkalcovna, bělidlo, barevna a úpravna firmy Sponer, která měla v roce 1935 450 zaměstnanců. V roce 1946 přešel závod pod národní správu, stejně jako tkalcovna a výroba prádla firmy Stelzl. V roce 1900 byl v Chornicích jeden mlýn, v roce 1911 dva, v roce 1935 mlýn s pilou. V letech 1910 a 1935 se uvádí dřevařská výroba. V roce 1911 byly v obci dvě výrobny lihovin, v roce 1930 jedna. V roce 1904 se uvádí mlékárna, v roce 1930 výrobna sýrů. V roce 1930 byla v obci také cihelna.

Dvůr velkostatku Moravská Třebová byl za první pozemkové reformy rozdělen (135 ha).

Od roku 1902 zde bylo mlékařské družstvo, od roku 1924 elektrárenské, od roku 1930 hosodářské. Roku 1895 vznikla záložna, je uváděna i v roce 1935. Pošta byla zřízena roku 1869. V obci je železniční stanice. V roce 1924 byl v Chornicích zvěrolékař, od roku 1930 středisko okresní péče o mládež.

Obecná škola je uváděna roku 1848, roku 1900 dvoutřídní. Od roku 1919 byla v obci obecná i měšťanská škola české menšiny.

V obci je katolická fara s kostelem sv. Vavřince.

V roce 1924 byl v Chornicích zastoupen Svaz zemědělců (Bund der Landwirte) a Čsl. Živnostenskoobchodnická strana středostavovská.

Od roku 1879 byl v Chornicích hasičský spolek, od roku 1880 zemědělský, od roku 1885 Německý školský spolek (Deutscher Schulverein), od roku 1893 pěvecký spolek, od roku 1894 Svaz Němců (Bund der Deutschen), od roku 1911 cyklistický spolek, od roku 1912 řemeslnický, od roku 1914 Červený kříž, od roku 1920 Německý kulturní svaz (Deutscher Kulturverband) a Národní jednota, od roku 1921 spolek malorolníků a domkářů, od roku 1922 Německý tělocvičný spolek (Deutscher Turnverein).

Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obec nově osídlena.

 

Text: PhDr. Jana Martínková